Exkurze do Rakouska 2023: Inspirativní projekty s podporou Programu rozvoje venkova

Exkurze do Rakouska 2023: Inspirativní projekty s podporou Programu rozvoje venkova

Ve dnech 20. – 22. října 2023 zorganizovala MAS Blaník pro 30 lidí z řad svých členů a dalších zájemců ze svého území i mimo něj exkurzi do dvou partnerských regionů v Rakousku. Cílem cesty bylo představit inspirativní projekty s finanční podporou Programu rozvoje venkova. V rámci navštívených projektů jsme měli možnost jsme se inspirovat v oblastech, jako je zemědělské podnikání v souladu s místní krajinou a komunitou, podpora venkovské turistiky, inovace a adaptace na klimatickou změnu v rozvoji obcí, budování lokální značky produktů nebo zajišťování jejich odbytu v místě produkce.

První den exkurze: tradice, řemesla a klima ve městě Freistadt

První zastávkou pátečního dne bylo město Freistadt v regionu Mühlviertel-Kernland, ve kterém nás přivítala manažerka regionu LEADER Kornelia Wernitznig a místopředseda regionu Gerhard Neunteufel. V krátkosti představili svůj region a rovnou uvedli první z příkladů dobré praxe – freistadtský pivovar Eggenberg, který vaří pivo pouze z regionálních surovin. Regionální dodavatelé surovin v něm mají zajištěn dlouhodobý a pravidelný odběr své produkce. Pivovar také místním zemědělcům umožňuje odběr pevné složky odpadu ze své produkce, kterou pak zemědělci dále využívají jako krmnou složku v živočišné výrobě. Na střeše pivovaru je instalovaná fotovoltaika, která ve slunečných dnech dokáže pokrýt 1/3 elektrické energie svého denního provozu. V roce 2013 pivovar ve spolupráci s Českou republikou v rámci mezinárodní spolupráce připravil výstavu.

V informačním centru, které bylo druhou zastávkou exkurze, jsme se blíže seznámili s propagací aktivit místní akční skupiny, zrealizovaných projektů a turistiky. Informační letáky tu jsou k dispozici i v českém jazyce, a to díky projektům realizovaným prostřednictvím programů na podporu mezinárodní spolupráce (zde konkrétně Interreg).

V moderně zrekonstruovaném historickém objektu Salzhof, který slouží jako místní kulturní centrum, pro nás byla připravena podrobná prezentace regionu Mühlviertel, jehož území zahrnuje 18 obcí s celkovým počtem 52 tisíc obyvatel. Místní akční skupiny v pravém slova smyslu v Rakousku téměř neexistují vzhledem k tomu, že pro nás běžná metoda CLLD tu ve většině spolkových států není zavedena. Namísto toho tu tedy fungují tzv. „LEADER regiony“, které žadatelům ze svého území pomáhají žádat o dotace prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Financování projektů z jiných evropských operačních programů je však jejich prostřednictvím velmi omezené.

LEADER regiony v Rakousku se také vedle klasických zemědělských projektů zaměřují na projekty adaptace na klimatickou změnu. Od roku 2010 mají možnost čerpat finanční prostředky z Energetického a klimatického fondu. Tento program má za cíl zvýšit nezávislost v energiích a využívat čisté zdroje pocházejících přímo z území dané MAS.

Rakousko také na projekty adaptace na změnu klimatu nabízí LEADER regionům další dotační možnosti v programu KLAR, který zde funguje od roku 2017. Cílem programu je např.:

• Redukovat přehřívání měst pomocí výsadby zeleně na střechách nebo fasádách domů
• Pořádat informační akce s tipy například o tom, jak se se chovat během tropických dnů
• Předcházet nedostatku pitné vody pomocí zužitkování vody dešťové
• Ve spolupráci se zemědělci předcházet erozím
• Podílet se na maximální možnosti vsakování vod formou Stockholmského řešení, které funguje na principu zelenomodré infrastruktury
• Definovat a analyzovat problémové oblasti například po přívalových deštích
• Sázet smíšené lesy a předcházet nákazám u monokultur
• Analyzovat půdu bez nutnosti rozboru v laboratoři např. pomocí zapůjčování samovyhodnocovací sady nástrojů, jejíž pořízení je pro obce možné financovat z dotací
• Udržovat biodiverzitu, například zpřístupněním osiva pro růst druhové rozmanitosti

Po prezentaci dotačních možností, které Rakousko posouvají v nezávislosti na fosilních energiích a v získávání čistých zdrojů, následovala prohlídka města Freistadt s praktickou ukázkou některých zde realizovaných klimaticky udržitelných projektů. Ty ve městě tvoří okruh s dvanácti zastávkami u jednotlivých klimatických opatření. Jedním z nich je sdílený městský elektroautomobil. Každý, kdo tento automobil chce využívat, ročně zaplatí poplatek 360 € za rok, který umožňuje plátci automobil využívat po dobu 40 hodin. Pro využívání tohoto elektroautomobilu funguje ve městě systém elektronických rezervací. Na prostranství, kde parkuje sdílený elektroautomobil, se nachází i veřejně přístupná maringotka, kde mohou obyvatelé nechat své nepoužívané oblečení či jiné potřeby do domácnosti, které jsou tu zdarma k dispozici každému, komu ještě poslouží.

V posledních letech díky svým měřením město Freistadt zjistilo, že centrum obce už v květnových týdnech dosahuje velmi vysokých teplot. Rozhodli se proto pro zrušení několika parkovacích míst a ozelenění těchto ploch. Pro nové stromy vyhloubili velké jámy, aby se kořenovému systému stromu dařilo i desítky let a nemusely být po přibližně 30 letech vykáceno, což je jinak běžná praxe u stromů vysazovaných v městských zástavbách. Velká pozornost byla věnována také výběru druhu stromu a zvláštnímu substrátu, který pro strom dobře zadržuje dešťovou vodu. Na střechách domů v centru města se také nachází fotovoltaické panely, které dodávají energii do 8 škol a radnice.

V centru města jsme také navštívili dům, který byl pomocí dotace z programu LEADER zrekonstruován a v současné době se v něm se svými produkty prezentují místní umělci a výrobci šperků a módy.

V parku v okolí hradeb jsme si prohlédli projekt na vybudování komunitního skleníku, v jehož zázemí se nachází ping-pongový stůl a hřiště vybudované v souvislosti s pořádáním městského festivalu.

První den exkurze jsme zakončili znovu na české straně hranice, v nedalekém Rožmberku nad Vltavou, kde jsme měli možnost seznámit se s rozsáhlým podnikatelským projektem rekonstrukce historické budovy místního pivovaru, v jejíž části byla obnovena tradiční výroba piva, další části objektu pak slouží jako restaurace a ubytování pro hosty. Projekt byl financován z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK).

Druhý den: bezodpadové slavnosti, rodinné farmy a lokální farmářské prodejny

V obci Tragwein, kde jsme zahájili druhý den exkurze, nás před farmářskou prodejnou Grünhilde uvítal starosta a druhý místopředseda regionu Mühlviertel Kernland, Josef Naderer. V době návštěvy jsme mohli být svědky specifického systému svozu odpadu v obci. Obec Tragwein má 3 300 obyvatel a je specifická tím, že zde byly zrušeny popelnice na odpad. Každá domácnost musí vozit odpad do sběrného dvora. Starosta kvitoval zodpovědnost a ukázněnost místních obyvatel s tím, že lidé začali nad odpadem a jeho množstvím více přemýšlet.

S MAS Mühlviertel-Kernland spolupracuje obec Tragwein již 15 let a jedním ze zrealizovaných projektů financovaných z programu LEADER je místní farmářská prodejna Grünhilde. Prodejnu vlastní a zároveň provozuje spolek místních farmářů, kteří sem i dodávají svou produkci. V roce 2017 zde došlo ke změně konceptu, kdy se k obchodu přidalo i stravovací zařízení. Po dvou letech však bylo kvůli nerentabilitě opět převedeno na prodejní plochu. Obchod se řídí zásadou, že všechny zde nabízené produkty nesmí být dováženy ze vzdálenosti větší než 30 kilometrů od Tragweinu. V současné době v obchodě své produkty nabízí 100 farmářů, kteří ale prodejnu nezaváží. Logistiku řeší zaměstnanec bioprodejny Grünhilde, který do prodejny sváží zboží přímo z farem. V současnosti se obchod vzhledem k všudypřítomnému problém vysoké inflace potýká s výzvou v podobě vysokých provozních nákladů a menším objemem nákupů. Obrat bioprodejny je v současnosti 700 tisíc eur, z toho personální náklady činí 350 tisíc eur ročně.

Jedním z členů spolku spravujícího farmářskou prodejnu je i Norbert Edes, který nás pozval k načerpání inspirace na svou nedalekou biofarmu Pankrazhofer.

Biofarma Pankrazhofer hospodaří od roku 2003 v režimu bio a intenzivně se zaměřuje na cirkulární hospodářství. Z původního rodinného hospodaření, kterému se rodina Edesových v předchozí generaci věnovala vedle stálého zaměstnání v jiném oboru, se farma právě v roce 2003 začala proměňovat do své současné podoby, kdy na plný úvazek živí několik zaměstnanců a členů rodiny.

Kromě ovocných stromů a běžně pěstovaných obilovin pěstuje i starou odrůdu žita, které dorůstá až do výšky 2,3 metru a kterou od něj pravidelně odkupuje místní pekárna a řetězec Billa. Kolem farmy vede informační stezka, která byla podpořena z programu LEADER. Jde o infotabule s informacemi o pěstování ovoce.

Farma Pankrazhofer zpracovává výpěstky vlastního ovoce a hořčičného semínka na velkou škálu produktů, jimž dominují ovocné bio mošty, ať už klasické nealkoholické, tak ty zkvašené, které svým charakterem i chutí připomínají bílé víno. Přímo na statku funguje také farmářský obchod, pořádají se zde různé workshopy a exkurze, o čemž jsme se mohli přesvědčit přímo při naší návštěvě. Na farmě jsme se potkali s dvanácti mladými budoucími farmáři, kteří tu čerpali inspiraci pro své studium a praxi.

Po obědě jsme se společně přesunuli na území LEADER-Regionu Mostviertel Mitte.

Inspirativní projekt zaměřený na eliminaci znovupoužitelného nádobí během místních tzv. „bezodpadových slavností“ jsme měli možnost vidět v obci Ober-Grafendorf. Ekologický svaz obcí tu v rámci programu LEADER využil dotační financování na pořízení pěti přívěsů, které jsou vybaveny nerezovými kuchyňskými pulty, velkokapacitními myčkami a porcelánovým nádobím. Smyslem projektu je, aby na akcích, ať veřejných nebo soukromých, nebylo používáno jednorázové nádobí. Kromě samotného přívěsu a nádobí se v rámci projektu pořídily i letáčky a film, aby ti, kteří si přívěs zapůjčí, uměli s technologií pracovat. V případě, že je obec v Ekologickém svazu členem, má možnost zapůjčit si tento přívěs za 100 € na den, pokud členem není, je sazba stanovena na 150 € na den. U soukromých osob je sazba navýšena a také závisí na počtu kusů zapůjčeného nádobí. V roce 2022 byl přívěs zapůjčen patnáctkrát, v roce 2023 devatenáctkrát.

Dále jsme pokračovali návštěvou na rodinné farmě Wilhelmbsburger Hoflieferanten, která v obci Pommern funguje už od roku 1852. Na farmě nás přivítal její majitel Johannes Bertl. V současné době na statku chovají 60 dojnic, mléko prodávají ze dvora, vyrábějí i tvarohy a jogurty s místním ovocem. Dvakrát týdně také pečou přibližně 100 kg domácího chleba, o domácím pečení chleba pořádají také workshopy.

Rodinná farma získala v Itálii cenu Evropského parlamentu za inovace a udržitelnost. Do 100 škol dodávají školní mléko ve speciálních kelímcích, které se vrací zpět na farmu neumyté, často i s víčkem, přesto s pomocí recyklační firmy dochází k jejich stoprocentnímu znovuvyužití.  Možné to je díky zvolenému PET materiálu, který může být recyklován stále dokola. Tímto způsobem se farma snaží předat školním dětem v péči o zdravotní životního prostředí. Současně pro tyto děti farma pořádá k tomuto tématu přednášky a zprostředkovává exkurze do partnerské recyklační firmy.

Ve své vlastní zpracovně dává farma vzniknout mléčným produktům s využitím nejenom svého vlastního mléka, ale také mléka sváženého od šesti dalších farmářů, kteří s farmou spolupracují formou sdružení. Farma se snaží o plnou automatizaci svého kravína a klade důraz na to, aby dojnice měly volný pohyb a možnost pastvy. Ve stájích mají krávy k dispozici klidovou zónu s masážními kartáči, dostávají také kvalitní regionální krmivo. Celková investice farmy do modernizace kravína činila 2,5 milionu eur, pořízení automatizovaných systémů pomohla financovat dotace ve výši 300 tisíc eur.

Po návratu z návštěv projektů v terénu jsme měli v rámci večerního programu možnost seznámit se blíže s manažerkou regionu Mostviertel Mitte Petrou Scholze-Simmel a jeho předsedou Antonem Gonausem. Region, který je obdobou českých MAS, vznikl v roce 2001 a zahrnuje 40 obcí. V jižní částech regionu je vysoké zalesnění a potýkají se s problémem odlivu obyvatel, naopak na severu se region rozvíjí, stěhují se sem lidé a vznikají nová pracovní místa. V programovém období 2017-2020 bylo v regionu prostřednictvím LEADER podpořeno 86 projektů. V současné době mají schválenou novou strategii a nyní se čeká na vyhlášení oblastí podpory.

V rámci diskuse jsme se kromě jiného ptali i na to, zda mohou vyzdvihnout nějaký netradiční projekt. Za programové období 2007-2013 to byl projekt zaměřený na propagaci dřínu obecného, tradičního rakouského ovocného keře s typickými červenými plody. V programovém období 2014-2020 to byl projekt filmové paměti. V rámci tohoto projektu vzniklo 80 zhruba desetiminutových filmů zachycujících historii obcí či rozhovory s rodáky a pamětníky významných místních událostí 20. století. Některé zachycené výpovědi zejména z doby druhé světové války mají pro lidi v regionu důležitou informační, ale i citovou hodnotu.

Třetí den: samoobslužná prodejna, komunitní bylinková zahrada a poutní cesta Via Sacra

První zastávkou třetího dne byl samoobslužný obchod v obci Kilb. Prostor prodejny je v pronájmu spolku, který v programu LEADER získal dotaci na vybavení prodejny. S fungováním prodejny nás seznámila členka spolku a zástupkyně jedné ze zapojených farem, Claudia Muhr. Sami farmáři, kteří zásobují prodejnu svými sezónními potravinami, jsou zodpovědní za své regály, pomocí kamer mohou sledovat situaci a vyhodnotit, zda a kdy svůj regál dozásobí. V průměru tento obchod navštíví denně 120 zákazníků s průměrnou útratou 10 €.

Možnost finanční podpory v programu LEADER využila také obec Weinburg, a to na dovybavení komunitní bylinkové zahrady. Z dotace pořídili zázemí, které slouží pro pořádání workshopů, zároveň se zde z vlastních vypěstovaných bylinek vyrábí sirupy, čaje a bylinkové soli. Přebytky bylin ze zahrady se pak dále prodávají místnímu farmáři.  Součástí projektu bylo také pořízení informačních tabulí pro naučnou stezku. Na rok 2024 má komunitní zahrada naplánováno 50 akcí pro veřejnost.

Celou třídenní exkurzi jsme uzavřeli zastávkou ve městě Lilienfeld, které díky svému cisterciáckému opatství s ubytovacím centrem pro poutníky představuje důležitou zastávku na celoevropsky oblíbené poutní cestě vedoucí z Vídně do mariánského poutního města Mariazell. Na místě jsme měli možnost seznámit se s fungováním mobilní aplikace sdružující celou škálu internetových služeb pro přicházející poutníky. Aplikace zároveň napomáhá propagaci a popularizaci poutní cesty, jejíž trasa vede přes území čtyř spolupracujících místních akčních skupin. Ty také společně zrealizovaly projekt obnovy značení stezky.  Význam stezky pro turistický ruch v regionu nám přiblížil správce ubytovacího zařízení pro poutníky P. Hermann Joseph Schoppe, který se také podílí na propagaci stezky s maximálním využitím moderních technologií, od zmíněné mobilní aplikace po sociální sítě.

Navštívená místa a projekty s podporou z Programu rozvoje venkova 2014-2020 v rámci metody LEADER byly pro exkurzy vybírány tak, aby bylo možné uplatňovat inspirativní nápady v podmínkách nastavených intervencí Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 v České republice v podmínkách Podblanicka.

Velké poděkování všech účastníků exkurze patří vedle všech organizátorů také tlumočnici, paní Martině Stocker, bez jejíchž výjimečných schopností, profesionality a nadstandardního osobního nasazení by nebylo možné veškeré získané informace a dojmy v tomto objemu a kvalitě vůbec předat.

Exkurze byla financovaná z prostředků Celostátní sítě pro venkov, komunikační platformy zřízené Ministerstvem zemědělství za účelem propagace Programu rozvoje venkova. V letošním roce se ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov a za její finanční podpory chystáme získané poznatky a inspiraci z exkurze využít při organizaci tematického workshopu pro místní zemědělce a potravináře, na niž během roku 2024 dále navážou farmářské trhy s místními produkty a kampaň na propagaci místní produkce prostřednictvím videoobsahu pro sociální sítě.